Milí přátelé,

je to neuvěřitelné, ale je to tak. Je tady opět 31. prosinec.  Končí další rok. Další rok, kdy jsme řešili své osobní životy, pokračovali v odhalování svých stínů a jejich odstraňování. Jak se to komu podařilo, ukáže brzký čas. Ale obecně lze konstatovat, že naprosto skvěle. Protože vždy v nějakém svém čase dojdeme na nejvyšší vrchol, jaký umíme dosáhnout. Takže pokud někdo měl cíl stanovený  někde výše než se v životě manifestuje a ukazuje, nelamentujte. Ale naopak se pochvalte, oslavte sami sebe. Prostě to bylo těžší, než jak se původně zdálo a to, co bylo dosaženo, je onen individuální vrchol.  A také, každý vrchol je vždy jen průběh (čili nic definitivního) celého procesu vývoje našeho vědomí v proudu nekonečného času. Času, který se nakonec rozplyne a stane se jedním bodem.

Ale to je ještě hodně, hodně daleko a my bychom se měli spíše zabývat naší současností, naším přítomným okamžikem a v něm být ukotveni, abychom dokázali zvládat svou Přítomnost a posunovat se do vyšších vibračních rovin, v nichž se nám zobrazí vyšší formy harmonické reality, naše vyšší schopnosti, kvalitnější a klidnější život, kvalitnější zdraví a lepší schopnost ho ovládat atd. Ale také, což je extrémně důležité, se nám zobrazí další roviny našich stínů. Prostě vždy a stále máme vše před sebou, jakkoli lecčeho dosáhneme, o čemž bychom si nějaký čas před tím, rok či více, mysleli, že jde o cosi až nadpozemského, čeho snad ani nelze během lidského života dosáhnout. Ale lze a o to spíše, čím dříve změníme své pohledy na věc, čím dříve změníme své vlastní vědomí a připoutanost k osobním zvykům či zvykům a předsudkům kolektivním, které nás udržují ve starém matrixu. To stojí za to, nebo ne?

Takže se hluboce nadechněme, soustřeďme vnímání sebe ve svém středu, ve svém božím srdci a z této pozice, s vnímáním své neomezené tvořivé síly, přistupme k dalšímu budování SEBE, toho pravého JÁ. Čím více tak učiníme, tím větší změnu sebe,. svých energií vytvoříme.Tím také vytvoříme o to větší příspěvek ke změně kolektivních energií, matrixu, který ovládá celou společnost, ať již tu českou, či evropskou nebo i planetární. Pak se nebudou tolik či vůbec dít takově děje, skutečnosti, které se děly ještě i v tom končícím roce letošním, byť se v něm již objevují prvky počínajících, přicházejících změn.

Vydržme být opravdu světlem a svět jaký si přejeme bude náš. Ne těch, kteří jej chtějí mít pro sebe a po svém. SVĚTLO vždy zvítězí, jen otázkou je náš lineární čas, ve kterém se vše odehrává a uskuteční. Ale to VŽDY záleží jen na nás. Na naší VÍŘE  a vůli. Platí to pro nás, individuální bytosti, právě tak jako pro lidský kolektiv.

Láďa